„Hledali jsme pátého pivota, abychom měli dostatek hráčů do rotace náročném programu.A zaujal nás Ivanauskas, který má za sebou působení na amerických univerzitách a hrál v Litvě. Líbí se nám jeho nasazení pro hru a jeho atletická postava je předpokladem pro to, aby zapadl do našeho běhavého systému. Také to není špatný střelec. Je to zas jiný typ hráče než jsou čeští pivoti a než je silově založený Američan Watson. Měl by nám dodat hlavně obranu a rychlost v přechodu do útoku,“ řekl sportovní ředitel Nymburka Ladislav Sokolovský.
Rodák z Kaunasu pochází z basketbalové rodiny. Otec Tomas rovněž hrával nejvyšší litevskou ligu. Rapolas už jako náctiletý odešel do Ameriky, kde chodil na střední školy Barrington a Brewster Academy. Následně zamířil na univerzitu Nortwestern, výrazněji se ale prosadil až po přestupu na univerzitu Colgate, kde se stal nejlepším hráčem divize Patriot a pomohl týmu k zisku divizního titulu, což se Raiders povedlo poprvé po 23 letech. I v další sezoně útočil na titul. Pak přestoupil do Cincinnati. Tam ale sezonu nedokončil a využil možnost začít profesionální kariéru v Rytasu Vilnius.
V předním litevském celku se výrazněji neprosadil, ale v minulé sezoně už byl klíčovým hráčem Prienaie, kde měl průměry 10,9 bodů a 6,2 doskoků s úspěšností střelby 60 procent za dva body a 38 procent za tři body.
V Nymburce bude teprve druhým Litevcem v historii. Tím jediným dosud byl Gintaras Einikis, který v Nymburce hrál v sezoně 2005/06.
Proč ses rozhodl jít do Nymburka?
Nymburk je úspěšný klub, nejlepší v Česku a já chtěl být součástí týmu, který bude vyhrávat. Měl jsem dobrý pohovor s trenérem, věřím, že si budu na hřišti rozumět s dosavadními i novými hráči. A samozřejmě chci hrát Ligu mistrů. Budu se snažit dělat, co je v mých silách, abych týmu pomohl uspět.
Takže trenér Štelmahers byl důležitým bodem tvého rozhodování přijít do Nymburka?
Určitě. Líbí se mi styl hry, který chce hrát. Rychlý a moderní basketbal. To, jak mě hodlá zapojit, je přesně to, co jsem hledal.
V trenérském týmu je také atletický kouč z Litvy Ričardas Reimaris. Je to pro tebe výhoda, že tu budeš mít krajana?
Určitě. Je vždy super mít někoho, s kým můžeš mluvit rodnou řečí a je ze stejné kultury.
Ty ale jinak nemáš problém komunikovat anglicky, protože si vyrůstal v USA. Co tě tam přivedlo tak brzy, že si tam chodil už na střední školu?
Otec tam šel hrát na univerzitu a já tam pak vyrůstal. Zůstal jsem tam pak, i když se rodina vrátila zpět. Vystudoval jsem tam.
Jak už si zmiňoval, náš rychlý styl hry by ti měl sedět, že?
Určitě. Měl jsem trenéry, kteří po mě chtěli, abych po hřišti létal jako vítr nahoru dolu. Vím, že když běhám rychleji než obránci, tak to týmu pomůže skórovat. Jsou z toho snadné body. Věřím, že třeba s dalším novým hráčem Stokesem to bude v protiútocích fungovat a budou z toho nějaké dunky.
První reakce na tvůj příchod byla, že stylem hry připomínáš Honzu Veselého. Znáš tohoto českého reprezentanta?
Samozřejmě. V Rytasu jsem měl spoluhráče Andrewa Goudelocka, který s Janem hrával a říkal, že je velmi vzácné vidět někoho tak velké, tak rychle se pohybovat a skákat. Velmi mě baví na něj koukat. Takže si toho přirovnání vážím.
Máš nějakou další zkušenost s českým basketbalem?
Věděl jsem, jak je Nymburk dominantní. Znám Veselého a Tomáše Satoranského. A že je český basketbal teď hodně silný.
Můžeš na sebe fanouškům něco prozradit?
Studoval jsem historii, která mě baví, takže se budu snažit zjistit co nejvíce o české historii a hodně chodit po památkách v Praze. Z toho, co vím, máte opravdu zajímavou a bohatou historii. To musím využít, když tam teď budu bydlet. Ale samozřejmě jen ve volném čase. Hlavní bude basketbal.
