Vyhrát tuto cenu dva roky po sobě je mimořádný úspěch a to ještě jako cizinec. Po všech těch letech cítíte teď, že už vás lidi v Česku berou jako českého trenéra?
Já se už považuji za českého kouče a doufám, že i ostatní to tak berou. Až na jazyk jsem už Čechem. Trénuji zde delší dobu než v jiných zemích. A jsem rád, že mi tuto cenu dali sami trenéři, protože ti dobře vědí, jak těžká tahle práce je. Jak ale říkám vždycky – ok, já jsem dostal tu cenu, ale ta patří federaci, mým asistentům, celému realizačnímu týmu a v neposlední řadě hráčům. My všichni jsme odvedli skvělou práci. Kdyby tomu tak nebylo, nejsme v této pozici. Jsem za to velmi šťastný.
Cenu jste získal hlavně za mistrovství světa. Po půl roce máte stále tento úspěch v hlavě, nebo už převládá soustředění na další práci?
Ještě se mi to často dostane do hlavy. Teď mám před sebou novou misi, ale jsou to skvělé vzpomínky a doufám, že na to budou lidé vzpomínat ještě mnoho let. Doufám, že na to nezapomeneme po celé naše životy. Ale také doufám, že přidáme ještě něco víc. Věřím, že za dvacet let se udělá vzpomínková akce na tento úspěch, na kterou se pozvou všichni hráči.
Co je pro vás vlastně více, že se povedlo uspět na turnaji jako je mistrovství světa, nebo to, jak jste s dalšími izraelskými kouči Mulim Katzurinem a Orenem Amielem ovlivnili český basketbal?
Oboje je pro mě cenné. S Mulim a Orenem jsme se snažili odvádět co nejlepší práci pro Nymburk, český basketbal a teď se mi to daří i u národního týmu.
Jak je důležité, že po úspěchu na mistrovství světa zůstává český basketbal na výslunní a to hlavně zásluhou Nymburka?
Je to úžasné. Já už nejsem v Nymburce tři roky, ale pořád jsem na tento klub hodně napojený a Oren je můj kamarád. Dosahuje s týmem neuvěřitelných výsledků. Ale není to jen o výsledcích, ale také o způsobu hry, který je hodně podobný tomu, jaký hrajeme s národním týmem. Oren odvádí opravdu skvělou práci a je pro mě skvělé vidět, že hráči z národního týmu si udržují formu i v Nymburce. Čeští hráči jsou pravým jádrem Nymburka a o to je jejich úspěch ještě důležitější.
Věříte, že Oren Amiel může v budoucnu také získat tuto cenu pro nejlepšího trenéra v Česku?
Pokud se mi za rok nepovede obhájit, budu rád, když to vyhraje někdo jiný z basketbalu. A mohl by to být právě Oren. Nymburk hraje opravdu dobře a může dojít opravdu daleko. Možná nemá tak velké jméno jako Hapoel Jeruzalém, Tenerife, Zaragoza, ale hraje opravdu dobře a může se s těmito týmy měřit. Vím, jak všichni v klubu tvrdě pracují a přeji jim úspěch. Bylo by to skvělé pro nového prezidenta klubu a především pro český basketbal. Jediné, co mrzí, je, že potřebujeme v pohárech více klubů než jen Nymburk. Ještě alespoň jeden nebo dva kluby, které dokáží hrát v Evropě na vysoké úrovni. Pokud chceme opravdu posunout český basketbal, musí to vyjít z národního týmu a Nymburka, ale je třeba, aby se přidali další. Potřebujeme více kvalitních hráčů se zkušenostmi z pohárů.
Proč Nymburk odehrál nejlepší skupinu Ligy mistrů právě v této sezoně?
Jak už jsme říkal, srdce týmů je z českých hráčů jako Vojta Hruban, Jaromír Bohačík, kteří se dostali na vysokou úroveň. Jsou to hráči, kteří by klidně mohli hrát v Eurolize. Tam jsem viděl hodně hráčů, kteří jsou horší než tito dva. I další Češi v týmu Peterka, Kříž, Šafarčík, jsou velmi dobří. A nezapomeňme na legendy Petra Bendu s Pavlem Pumprlou. K tomu se povedlo výběr zahraničních hráčů jako jsou Hankins, Dalton, teď Dixon. A Oren z toho udělal velmi dobrý tým.
Orena Amiela znáte velmi dobře, v čem je jeho hlavní síla?
Úplně ve všem. je to velmi dobrý kouč, který má znalosti a ví, jak přimět hráče hrát naplno.
