Vojta Hruban

Jedeme na úvodní zápas Ligy mistrů v situaci, kdy jsme přes tři týdny nehráli zápas a ani nemůžeme trénovat jako tým. Jak zápas s Dijonem z tohoto pohledu vidíš?

„Bude to zajímavé a velká neznámá. Nikdo nemůže čekat, že tam pojedeme hrát krásný basketbal, naše jediná šance je do toho dát hodně energie, které máme dostatek, protože jsme ji neměli kde vybít. Situace je hrozně těžká, protože nemůžeme ani trénovat, ale musíme se s tím nějak popasovat. Chtěli jsme mít tuhle sezonu úspěšnou, ale tohle je velká čára přes rozpočet, když nás nejtěžší zápasy ve skupině čekají v době, kdy nemáme pořádně možnost trénovat.

Takže to bude, jak se říká, na falešnou formu?

„Je to na falešku, jinak to ani nejde. Můžeme běhat a udržovat se v kondici, ale basketbalový pohyb v hale nám to nenahradí. Naše rotace bude muset být širší, protože těžko někdo bude bez pořádných tréninků schopen opdehrát kvalitně 35 minut.“

Téměř celý tým prodělal onemocnění koronavirem. Jak to probíhalo u tebe?

„U mě to byla obyčejná chřipka, tři dny jsem měl teplotu, po pěti dnech jsem začal hodně pozvolna něco dělat, protože jsem cítil, že mě pálí plíce a že to nebyla úplně standardní nemoc. Ale už jsem dlouho zdravý a fyzička by neměla být problém. To spíš bude problém, že nám bude asi trochu překážet balon. Jsme asi jediná země na světě, kde se nesmí trénovat. To je velká nevýhoda. Jak teď, tak na další týden, kdy máme v Turecku dohrávat odložený zápas s Bursou. Takže dva nejtěžší zápasy ve skupině odehrajeme v době, kdy máme zavřenou halu i na tréninky.“

Jak vidíš Dijon jako soupeře?

„Dijon má už dlouho stejnou kostru týmu. Vědí, co chtějí hrát a hrají to dobře. Je to předvídatelný tým, který má ale velkou kvalitu. Byli třetí na Final 8 v Aténách, což samo vypovídá o jejich síle. Mají silné individuality, které jsou schopné samy rozhodnout. Ať už je to Holston nebo Julien. Podle mě je to nejsilnější tým naší skupiny. A to, že jedeme na jeho hřiště a ještě bez tréninku je hrozně surrealistická situace a uvidíme, jak to dopadne. Ale nic moc od toho zápasu nečekáme.“

Už si zmínil, že klíčovou postavou je zkušený americký rozehrávač David Holston. Co říci k němu?

„Holston si v obou našich vzájemných zápasech vzal ve čtvrté čtvrtině míč a sám rozhodl. Teď to udělal i proti Keravnosu. On bude zřejmě ten, u kterého budeme chtít, aby měl míč co nejméně v ruce a nechal hrát někoho jiného. Julien je pak k němu dobrý doplňující článek a využívá toho, že se obrana soupeře soustředí na Holstona. Umí si sám vytvořit střelu, ale ještě mu jde více vytváření pozic pro spoluhráče. Tihle dva tvoří 90 procent hry Dijonu.“

Tobě se proti Dijonu v minulosti dařilo. Dal si mu 22 a 24 bodů. Sedí ti jejich hra?

„Je možné, že mi jejich styl sedí. Oni hrají trochu specifickou obranu a v obou předešlých zápasech jsem měl docela dost volných střel. Budu rád, když se to bude opakovat. Víme, co máme hrát, ale v současné chvíli je otázkou, jestli to bez pořádného tréninku dokážeme na hřiště přenést.“

Dijon zřejmě bude postrádat trenéra kvůli koronaviru. Je to pro ně problém?

„Pro většinu týmů by to byl problém, ale pro Dijon to takový problém nebude, protože jejich trenér i asistent jsou v klubu už hodně dlouho a jejich tým má hru dobře zažitou a hrají to už poslepu. Hráči vědí, co mají hrát a on nad nima nemusí práskat bičem. Takže si může v klidu doma pustit zápas v televizi s vědomím, že tým bude hrát tak, jak on chce.“

Martin Kříž

Jaké to je jet na zápas s tím, že jste naposledy hráli před 20 dny a od té doby jste si nemohli pořádně ověřit svou formu?

„Není to nic příjemného. Francouzi mohou trénovat a ještě nedávno hráli, takže určitě jsou napřed. My tam naopak měli dvoutýdenní pauzu kvůli karanténě, takže jsme se nemohli ani individuálně připravovat, i když většina z nás to měla minimální příznaky a lehký průběh. Od 10. října je to dlouhá doba, ale v budoucnu nikoho nebude zajímat, jestli jsme se na ten zápas mohli řádně připravit. Prostě taková je situace a musíme se s tím popasovat. Necháme na hřišti všechno a pokusíme se tam uspět.“

Dá se říci, že si na utkání ještě více natěšený než normálně?

Když jsme se dívali na video, tak jsme si uvědomil, že už je to nějaký ten pátek, co jsme hráli naposledy a určitou natěšenost jsem pocítil. Tohle by nám určitě mohlo pomoc.

Ty si měl klidný průběh koronaviru, jak si to s rodinou prožíval?

Potvrdilo se, že děti jsou proti tomu více imunní. Já s manželkou jsme to prodělali. Dva dny jsme měli nějaké příznaky, ale kromě toho, že jsme na čas ztratili chuť a čich, tak jsme tím prošli jednoduše. Dva dny mě bolelo v krku a jeden den jsem měl zvýšenou teplotu. Že by to ale mělo na tělo nějaké důsledky, to ne. To spíše ta pauza, během které jsem nemohl trénovat.

Ty si pamatuješ dva roky staré souboje s Dijonem. Co si z nich vybavíš? Je to David Holston?

Přesně tak. Pokaždé, když ho vidím, tak si vzpomenu, jak byl celý zápas neviditelný, a pak nám dal v poslední čtvrtině čtyři trojky. A ne úplně lehké. Já byl také u jedné z nich, když to přese mě vystřelil v poslední vteřině asi metr a půl za trojkou. To si pamatuji.

Je on tím příkladem, že i hráč malého vzrůstu může hrát vrcholový basketbal?

Přesně tak. Ukazuje, že i hráči malého vzrůstu jsou schopni podávat excelentní výkony v evropských pohárech. Já si pamatuji Holstona z doby, kdy jsem začínal v Nymburce a byli jsme na soustředění ve Slovinsku. Tam se potkal s Radem Rančíkem, se kterým se znal. Bavili se tam spolu a bylo vtipné pozorovat ten výškový rozdíl mezi nimi. Říkal jsem si, že není možné, že tak malý hráč může trápit soupeře. A on takto trápí soupeře dodnes.

Tebe čekají hlavně souboje s pivoty. Máš je nějak načtené?

Dobře si pamatujeme Chassanga, který byl proti nám hodně vidět a trápil nás. Máme přípravu, videa, takže se na ně dobře připravíme. Pak uvidíme, jak se s tím popasujeme.

Petr Benda

Zažil si někdy ve své kariéře by se jelo na takto důležitý zápas jako je start Ligy mistrů v horší situaci, než teď?

Ne. V této době je vše extrémní a my se tomu musíme přizpůsobit. Pro nás je hlavní, že alespoň začneme zase hrát, jen je otázkou, jak často budeme hrát a jakou budeme moci mít na zápasy přípravu.

Od posledního zápasu je to více než tři týdny, tým byl v karanténě, nemůžete společně trénovat. K tomu je i nový rozehrávač. Jak citelné zásah do týmu to je?

„Už nás snad nemůže nic překvapit. Snad jen kdybychom jeli na zápas hned minulý týden, kdy nám končila karanténa. Takhle jsme měli alespoň pár dní na to dohnat kondici. Já se ale snažím těmito věcmi nezaobírat a jsem rád, že hlavně budeme hrát zápas. Mě osobně to totiž už dost štve, když to řeknu kulantně, protože individuální přípravu jedu už od března s tím měsícem a půl kdy jsme mohli něco dělat jako tým a něco jsme stihli odehrát. Už mě to přestává bavit.

Jak si zvládl onemocnění koronavirem?

Byl jsem v pohodě. Ani jsem neměl teplotu. Jen jsem po pár dnech měl rýmu a malinko kašel a tak z padesáti procent jsem ztratil čich, ale nic omezující. Utekl jsem do Brna, kde jsem nemusel nikoho potkat jako v Poděbradech. Snažil jsem se každý den něco dělat se svými syny a chodili jsme si zahrát na venkovní hřiště. Ale dlouhodobě mě tohle nebaví a nejradši jsem v hale. Trénink na venkovním hřišti je z padesáti procent jiný sport,

Takže teď si byl jen na venkovním hřišti a teď jedeš na zápas Ligy mistrů, navíc na hřišti třetího týmu minulé sezony. Jak ty vidíš sílu Dijonu?

Je to jeden z týmů, který by měl postoupit do další fáze s ohledem na to, jak si vedl v minulé sezoně a že i teď vládnou francouzské lize. Je to těžký soupeř.

Ty si zažil dva roky staré souboje s Dijonem. Vybavíš si je?

Tohle jsou zápasy, které si dobře pamatuji. Byly specifické. Při prvním jsme měli oslabenou sestavu. Nebylo nás moc, kdo mohl hrát. Při odvetě v Nymburce jsme jim chtěli prohru oplatit, nehráli jsme vůbec špatně, byli jsme pořád ve vedení, ale v poslední čtvrtině jsme zápas ztratili. Měli jsme tehdy vyhrát, ale nedokázali jsme pokrýt jejich rozehrávače Holstona. Ta prohra mě tehdy hodně štvala.

Je Holston důkazem, že i s malou výškou se dá hrát basketbal na nejvyšší úrovni?

Jednoznačně. Když hráč dokáže zdokonalit své přednosti, tak může hrát i s takovou výškou. Pro nás pivoty je docela problém, když takové hráče musíme přebrat. Je to i o tom, abychom je měli dobře naskautované a věděli, jestli pak jde hráč raději do nájezdu, doleva, doprava, nebo střílí. Pak je to o tom, abychom si to v ten správný moment vybavili. Když je ten hráč ale šikovný, tak většinou zbývá jen ho faulovat. Ale i faul může být v těchto situacích někdy výhra.

Dijon zřejmě nastoupí do utkání bez trenéra, který má koronavirus. Je to podle tvých zkušeností velký problém, když chybí hlavní trenér?

To se stává málokdy, ale pamatuji si, že když tu byl ještě Neno Ginzburg, tak byl chvíli nemocný a pár zápasů nás musel trénovat tehdy ještě asistent Oren Amiel. A nebyla to tak velká změna. Asistent trenéra je na všech trénincích a často tam funguje jako hlavní trenér. Trenéři jsou v kontaktu neustále, vědí o sobě všechno, jak druhý reaguje, takže bych to neviděl, že to pro ně bude nějaký velký handicap.

My jdeme do zápasu s novým rozehrávačem Retinem Obasohanem. Jeho hra je hodně odlišná od Luky Rupnika. Jak ho vidíš?

Je to určitě jiný typ. Nebude se tak tlačit do střel, jako Luka. Také by měl být lepším obráncem. Těžko ale za současných okolností hodnotit, protože jsme spolu zatím nehráli. Věřím, že mu pomůžeme se co nejrychleji aklimatizovat. Je vždy obtížné, když se tak důležitý post mění v průběhu sezony.