Rozhovory

PUMPRLA: STALO SE NĚCO VÝJIMEČNÉHO

6. 10. 2019

Pavel Pumprla jako kapitán dovedl český národní tým k historickému úspěchu v podobě šestého místa na mistrovství světa a stále mu teprve dochází, čeho se spoluhráči dosáhl. Nyní sice už opět bojuje v našem dresu na klubové úrovni, ale v rozhovoru se ještě vrátil k jednomu z vrcholů své bohaté kariéry.

Uvědomuješ si Pavle, co jste s týmem dokázali?

Mám pocit, že mi to ještě bude docházet. Od prvních zápasů se na nás strhávala velká pozornost a funguje to doteď. Ještě si mi v životě nestalo, že bych ještě týden, dva po návratu měl denně jednu až dvě žádosti o rozhovor. Ukazuje se, jak obří zájem to zvedlo a to vás stále utvrzuje v tom, že se stalo něco výjimečného.

Je to tvůj vrchol kariéry nebo stojí něco výš?

Z týmového hlediska není nic výše. Já osobně jsem měl povedenější období, ať už v Nymburce před odchodem do Španělska nebo potom ve Španělsku. Za Pyrenejemi jsme se dostal do soutěže, která byla na hranici mých možností a tam jsem si to užíval jednak svými výkony a také díky zájmu fanoušků.

Věříš, že se odrazí váš týmový úspěch ve větším zapojování dětí do basketbalu?

Já v to doufám. Nejsem si jistý, zda ti, co už ho hrají, se mu budou věnovat ještě s větší intenzitou. Snad uvidí, že to má cíl a že se z nich mohou stát takoví hráči jako ti naši nejúspěšnější. Možná až budou rodiče, kteří do té doby o basketbalu mnoho neslyšeli, vybírat pro své děti nějaký sport, bude to basketbal.

Máš tři děti, jakému sportu se budou věnovat ony?

Čemu budou chtít. Kája chodí do volejbalového kroužku a basket ji zatím neoslovil. Luky má k basketu blízko, pořád si doma hází na koš. Chceme, aby tíhly ke sportu, ale nechci je nutit. Přál bych si, aby měly rozhled i na poli umění – výtvarného nebo hudebního.

Který zápas sis užil nejvíce?

Paradoxně možná ten poslední. Já už jsem si chvíli pohrával s myšlenkou na ukončení kariéry a tenhle zápas byl opravdu ten poslední. Podobně jsem prožíval zápas s Tureckem, protože i ten mohl být poslední, no a vlastně podobné to bylo s Brazílií. Možná nejvíce na pohodu byl ten zápas s Polskem, ale prohra s ním by pokazila dobrý dojem z celého mistrovství.

Se zápasem, kdy se hraje i o bodový rozdíl máš své klubové zkušenosti a přiznejme, že nejsou nejlepší. Připomeňme zápas proti Sassari a AEK v Lize mistrů, kdy bod rozdílu vyřadil Nymburk z postupu. Probíhaly Ti hlavou tato dvě utkání i při zápase s Řeckem?

Samozřejmě že to bylo v hlavách, i když jsme si stokrát s klukama z Nymburka říkali, že na to myslet nechceme. Jsem rád, že to konečně dopadlo v náš prospěch.

Jak jsi prožíval pozdější utkání USA vs. Brazílie, které mohlo náš postup zhatit při výhře Jihoameričanů?

Asi klidněji než ti okolo mě. Tomáš Satoranský nedokázal ani posedět a i za stavu +13 pět minut před koncem, říkal „tak už to nějak ukončete“. Měl jsem pocit, že by Brazilci s výkonem, který předvedli proti nám, neměli Američany porazit.

Sám jsi říkal, že máš od konce mistrovství spoustu žádostí o rozhovory. Je něco, co jsi ještě neřekl?

Ještě jsem neřekl, že jsem mistrem ve smlouvání na čínském „fejkmarketu“. Tedy v absolutním pořadí jsem skončil až druhý za fyzioterapeutem Radkem (smích). Neměl jsem problém pravidelně odcházet z obchodů, když jsem nebyl spokojený s nabídnutou cenou a mnohokrát jsem byl zatažený zpátky a vždycky jsem se dostal na tu cenu, kterou jsem si představoval.

Co sis koupil?

Začnu tím, co jsem nekoupil. Nekoupil jsem hodinky značky LOREX (smích)… nejvíce jsem mířil na suvenýry, abych dovezl něco, co se alespoň tváří jako typicky čínského, což je v globálním světě těžké.

Kolik máš po výletě do Číny doma pand?

Žádnou. Kupoval jsem čínské propisky, keramická zvířátka dětem pro štěstí. Taky jsem koupil troje dívčí šaty ve velikostech: manželka, větší dcera, menší dcera plus modré lesklé tričko se žlutým drakem pro mě a Lukyho. A teď doufám, že někdo uspořádá čínský maškarní večírek.

Je nějaká otázka nebo reakce, která Tě, jak se říká, dostala?

Byl jsem u své dcery ve škole na krátké besedě a před nastoupenými prvňáky a druháky jsem říkal, že jsme skončili šestí a jak je to skvělé, zvedla se ruka a přišla výtka „ale vždyť jste toho hodně prohráli!“ To je vlastně pravda, vždyť my jsme vyhráli tolik, kolik jsme prohráli. Nicméně, když začne člověk počítat, že je ve světě skoro 200 zemí, kde se hraje basketbal a z těch 32 nejlepších bylo jen pět lepších než my… A to už zní jinak.

Oznámil jsi konec své reprezentační kariéry v přímém přenosu při hodnocení zápasu a překvapil jsi tím možná všechny. Kolikrát jsi odpovídal na otázku, proč ses tak rozhodl?

Nebylo to tak časté, jak si asi myslíte. Já jsem při svém oznámení připojil i spoustu důvodů, proč jsem se tak rozhodl. Mám pocit, že tohle byla ta nejlepší chvíle se rozloučit.

Znáš někoho, koho jste svým oznámením nepřekvapil?

Překvapil jsem asi všechny. Věřím, že spousta lidí dokáže jít stejným myšlenkovým pochodem jako já a dojít k tomu, že to dává smysl.

Nezviklá Tě ještě olympijská kvalifikace a domácí mistrovství Evropy?

Kvalifikace určitě ne. Dva roky jsou dlouhá doba a nevím, jak budu vypadat. Teď si stojím pevně za svým rozhodnutím.

S nymburskými spoluhráči sešli až 14 dní před zápasem. Není to málo?

Není to nic netradičního. Takhle se už scházíme delší dobu. Začali jsme českou ligou, a na soustředění ve Slovinsku jsme měli dostatek času na sehrání.

Jak dlouho to bude vrhat stín na týmovou hru?

Myslím, že vůbec. Pokud si tým sedne, nemusí to být znát vůbec.

S Nymburkem máš za sebou tři sezony v BCL. Očekáváš, že se letos povede týmu lépe než vloni?

Je to pro nás velká motivace. Jmény a složením týmu máme na to, abychom letos v Lize mistrů něčeho dosáhli.

Poslední zápas

pátek 13.12. - 10:00
Kooperativa NBL - 2019/2020
ERA Basketball Nymburk
GEOSAN Kolín

Následující zápas

úterý 17.12. - 18:00
Basketball Champions League - 2019/2020
Gaziantep
ERA Basketball Nymburk

Doporučené články

Titulární partner
Generální partner
Hlavní reklamní partneři