Už druhou sezonu pravidelně trénuješ s A-týmem a dostáváš čím dál více prostoru v zápasech. Teď si dal dokonce 18 bodů v pohárovém zápase se Sokolem Pražský a byl druhým nejlepším střelcem týmu. Tak jak si to užíváš?

Určitě si vážím šance, co mi trenér dává v zápasech. Doufám, že těch šancí přibude ještě víc a budu se každou takovou šanci využít na sto procent. Teď jsem v poháru tušil, že bych měl dostat větší prostor a snažil jsem se na to připravit.

Chtěl si se proti prvoligovému soupeři více tlačit do zakončení?

Spíše to na mě vycházelo. Čím déle jsem na hřišti, tím více pozic mám k tomu si vzít střelu. Spoluhráči mě i dobře hledali a trenér nás tlačí k tomu, abychom dělali rychlé rozhodnutí. Takže když jsem volný, nesmím váhat a zakončovat. Takže to přišlo nějak samo.

Tak ještě aby si váhal, když máš teď jistě střelecké sebevědomí jako nejlepší skórer první ligy v dresu Polabí. Cítíš, že tréninky s Áčkem ti pomáhají? Že si zvyklý hrát pod tlakem a pak v té první lize máš na všechno více času?

Určitě. V tréninku mám navíc možnost odkoukat věci od zkušenějších spoluhráčů. Tréninky jsou ve velké intenzitě, takže když tam pak my mladší vyběhneme, musíme dělat rychlá rozhodnutí a hrát ve vysokém tempu. V první lize to pak mohu všechno prodat, co jsem odkoukal a natrénoval.

Jdeš ve stopách Františka Rylicha, který se naplno prosadil z akademie až mezi opory A-týmu. Je pro tebe vzorem?

Fanda je vzor pro všechny kluky z akademie. Ukázal nám, že je třeba být trpělivý, makat, nevzdávat to, i když nedostáváš tolik minut, a počkat si na šanci a tu pak využít. My mladí k Fandovi vzhlížíme.

Pro tebe jako skórera a střelce by mohl být vzorem také Jaromír Bohačík. On se ti také často věnuje po trénincích, kdy si spolu chodíte zastřílet. Dává ti nějaké rady?

Boči je pro mě takový starší brácha, který se snaží vždy poradit a předat zkušenost. Poradí, jak střílet, jak víc používat nohy, co zlepšit. Třeba mi radil, že po tréninku je nejdůležitější střílet z pohybu, ne jen střílet z jednoho místa. Důležité je simulovat situace jako ze zápasu a střílet zápasové střely. Toho se držím a to se snažím praktikovat po každém tréninku. Občas si to střílíme i spolu.

A cítíš důvěru od trenéra Orena Amiela, že vidí, jak se snažíš?

Do trenéra úplně nevidím. Stále se ještě poznáváme. V týmu je nás hodně, tak vím, že si na šanci musím počkat. Ale když může, tak se mi snaží dávat minuty. Věřím, že si jeho důvěru získám a že těch minut bude stále více a více.

Trenérovým asistentem je Eduard Kotásek, který je zároveň tvým trenérem i v Polabí. Pomáhá ti to, že můžete i v béčku navazovat na práci z áčka?

Určitě ano. Eda přenáší věci do Polabí a nehrajeme nějaký odlišný systém. Samozřejmě hlavně v útoku je to něco jiného, protože nemáme možnost s klukama tolik trénovat, ale má to s áčkem podobný nádech a mám se od čeho odrazit. Navíc mě Eda tlačí k tomu, abych byl ofenzivním lídrem, tak asi i proto jsem nejlepší střelec první ligy. Snad se mi to povede potvrdit i v dalších zápasech.