Vyhrát skupinu FIBA Europe Cupu v konkurenci klubů ze Španělska, Turecka a Francie je pro Nymburk velký úspěch. Jak to vnímáte vy?
Je to samozřejmě něco, z čeho můžeme mít radost, ale na druhou stranu je to jen jeden postupný úspěch v dlouhé sezoně a jen jeden krok. My máme další sny. Samozřejmě nám to dodává odhodlání a sebedůvěru, ale zároveň zůstáváme pokorní. Nemůžeme si myslet, že když porazíme tyto týmy, že jsme nepřemožitelní. Pokora je to, co nás dovedlo sem a co si musíme udržet.
A je pro vás osobně velký úspěch, že se povedlo porazit tak velké kluby s výrazně většími rozpočty a zázemím?
Dává mi to zadostiučinění a důvěru v náš systém a naše hráče. Je to signál, že děláme věci dobře.
Nymburk udivuje zejména svou obranou. Už dosáhla úrovně, jakou jste si jako trenér představoval?
Naše obrana byla zatím velmi účinná. Já jako trenér se snažím hráčům předat systém a nápady, ale je to především o jejich nasazení a mentalitě. Pracujeme na tom společně, ale obrana je především o přístupu, touze a vůli udělat něco navíc. A s tím souvisí i to, že si teď nemůžeme říci, že jsme v obraně dobří a budeme pracovat na jiných věcech. Není to něco, co by fungovalo automaticky. Musíme na tom pracovat při každé příležitosti a udržovat si správné návyky, emoce a touhu. Bez toho to nebude fungovat. A hráči odvádějí tu hlavní práci.
Je to i o tom, že celkové nasazení týmu nedovolí jedinému hráči něco vypustit a že nasazení jednoho hráče motivuje ty ostatní a nikdo nechce být ten, kdo něco vypustí?
Určitě. Všichni musejí být spolehliví. Systém je postavený na tom, že si vzájemně kryjí záda a musí si důvěřovat, že když vyběhnou proti střele, že je někdo jiný zastoupí. Všichni do toho musí dávat maximální úsilí, a když by to jeden nedělal, tak se nám to rozpadne. Hráči tak cítí zodpovědnost, ale zároveň vidí, že to přináší ovoce. Není to žádná raketová věda, je to jen basketbal. když něco funguje, tak to děláš.
Kolín teď proti Nymburku dal nejméně bodů ve své historii, na nízkém skóre se povedlo udržet i Zaragozu a Manisu ve FIBA Europe Cupu.
Ale na druhou stranu v poháru nám Opava dala 80 bodů. Každý zápas je jiný a záleží na tom, jak se soupeř vypořádá s tlakem, který na něj vytváříme. Když dá soupeř 43 bodů, nebo tak dobrý tým jako Manisa 55 bodů, tak je to kombinace několika faktorů. Není to jen o tom, že obrana je tak skvělá, ale i útok soupeře prostě nemá svůj den. My se snažíme být pokud možno všude, nenechat soupeři nic zadarmo, a i když si vytvoří střeleckou pozici, tak se mu ji snažit co nejvíce znepříjemnit a dostat střelce pod tlak. Pak i když mají volné střely, tak vědí, že je musí proměnit, protože takových střel moc nedostanou. A i to vytváří na střelce tlak. Takže je to částečně i psychologická zbraň.
Je ještě prostor, kam se může tým v obraně posouvat a zlepšovat?
Samozřejmě. Vždy je prostor na zlepšení a každý by ho měl chtít hledat. Pokud chcete vytvořit opravdu dobrý systém, tak na to většinou jedna sezona nestačí. Je to potřeba rozvíjet alespoň dvě sezony, aby byl systém opravdu efektivní. jsem spokojený s tím, jak to hráči pochopili a jak se rozvíjíme a jaké máme výsledky, ale stále je tam hodně věcí, které lze zlepšit.
Je na týmu cítit, že už získal vítěznou mentalitu a že si hráči více věří než na začátku sezony?
Vyhrávání pomáhá vytvářet návyky a vyhrávání pomáhá vyhrávat. Takže na týmu je cítit, že si začíná více věřit a že je mentálně výrazně silnější. Ale zároveň si musíme být vědomi toho, že výhra nepřijde sama a že si jí musíme vždy zasloužit. Stále je v naší hře hodně momentů, kdy se dobré chvíle střídají se špatnými. Naše síla je v trénincích, protože díky velké konkurenci v týmu trénujeme opravdu dobře, a když trénuješ tvrději než pak hraješ, tak pak je to pro tebe v zápasech jednoduší.
Který z výsledků ve FIBA Europe Cupu vám udělal největší radost?
Asi výhra v Manise, protože to znamenalo postup do čtvrtfinále. Zároveň to byl venkovní zápas na hřišti opravdu silného soupeře, kterému se v Turecku daří. Pro ně to byl navíc zápas o všechno, měli kompletní kádr, přivedli úspěšného trenéra a museli do toho dát všechno. A přesto jsme tam vyhráli o 14 bodů. Tato výhra byla pro mě prohlášením, že jsme tady my. Ukázali jsme, čeho jsme schopni. Tam jsem byl na tým opravdu pyšný.
Nyní se rozhodne o soupeři pro čtvrtfinále FIBA Europe Cupu? Máte své přání?
Nemám. Prostě se podíváme na ostatní zápasy a uvidíme, kdo to bude. Já se chci soustředit na to, co mohu ovlivnit. Tedy na svůj tým a nejbližší zápas. V naší profesi je spousta věcí, které můžete kontrolovat a spousta, které ne. A když nad tím začnete moc přemýšlet a snažit se ovlivnit věci, které nemůžete, tak se zblázníte. Trenér si musí chránit svojí mysl a být racionální. Nemůže plýtvat svou mentální energií, protože to je pro něj vzácný zdroj.
Ve hře je ale jako soupeř italské Varese. Chtěl byste jet do své vlasti?
Bylo by to pro mě samozřejmě emocionální, protože by na zápas přišlo hodně mých známých a rodina. Ale já respektuji všechny naše soupeře a neřeším, z jaké země jsou. Já se soustředím hlavně na svůj český tým.
Čtvrtfinále je dosud maximem Nymburka v evropských pohárech. Může se letos povést semifinále?
Já o tom snil. Já se snažím sám sebe vizualizovat jako úspěšného trenéra, a když jsem si vytvářel plán, čeho by šlo s týmem dosáhnout, tak jsem doufal, že bychom se mohli dostat takto daleko. A možná je teď čas na to, abychom snili i o něčem větším.
Začíná poslední třetina sezony, ve které se bude rozhodovat o úspěchu. Je tým připravený na zápasy o všechno?
Věřím, že jsme připraveni. Ale je to jako když si řeknete, že jste připraveni na zkoušky ve škole. Vždy to pak závisí na otázce, jakou dostanete. Důležité je, abyste byl připraven co nejlépe, abyste před zkouškou mohl v klidu spát a měl čisté svědomí. A to u nás snad platí. Snažíme se připravit co nejlépe, abychom zvládli FINAL8 poháru a zápasy play off. Pak už to bude o tom, jestli ten den dokážeme soupeře porazit a nebo bude nad naše síly. Pro mě je však hlavní být připraven. V Itálii máme přísloví „dormire il sonno del giusto“ tedy spát spánkem spravedlivých. Tedy něco jako spát s čistým svědomím. Pak člověk spí dobře.
A tedy příští týden před FINAL 8 Československého poháru budete spát dobře?
To se týká každého dne. Každý den se musíš dobře připravit, aby si mohl dobře spát. Když máš rozdělanou práci, tak se ti nespí dobře. Takže teď ještě nemohu říci, jak se mi bude spát za týden, ale budu dělat vše pro to, aby spánek byl co nejlepší.
Komplikací je zranění Spencera Svejcara jako jednoho z hlavních střelců týmu. Chybět by měl minimálně měsíc. Jak se s tím vypořádat?
Věřím, že Spencer bude schopen se vrátit co nejdříve to půjde. Moc bych si přál i kvůli němu, aby byl brzy zpět. Zaslouží si to jako člověk i jako hráč. Je to velký vzor pro každého z pohledu nasazení a oddanosti basketbalu. A já bych ho měl rád jako důležitou součást týmu jako byl dosud. Máme dostatek kvalitních hráčů, abychom se s jeho absencí vypořádali a nahradili ho týmově.
Například Jakub Tůma se v posledních zápasech ukázal, jako autor důležitých bodů a pomáhá mezeru po Spencerovi zacelit, že?
Jakub si vedl dobře už předtím. Jsou určité aspekty jeho hry, které se snažíme zlepšit, ale pro nás je důležitým hráčem, který týmu pomáhá. Není to ale o jednom hráči, celý tým pomáhá k tomu, aby absence Spencera nebyla tak citelná.
Naopak došlo k posílení pod košem. Co by měl Nakye Sanders přinést do týmu?
V dlouhé sezoně jsme potřebovali dalšího pivota. Není to o tom, že bychom nevěřili hráčům, kteří tu dosud byli, ale potřebovali jsme rozšířit rotaci, protože nás čeká náročný program. Je to tedy krok, který jsme dlouho plánovali. Několik týdnů jsme hledali vhodného hráče. Nakonec jsme našli hráče, který splňoval naše požadavky. Věřím, že Nakye nám může hodně pomoc. Je to týmový hráč.
