Františku, dostal jsi ocenění nejlepší obránce český ligy. Dá se říct, že to je jeden splněný cíl, který jsi v kariéře měl?

Asi jsem si nikdy v minulosti nedával cíl, že bych to chtěl vyhrát. Ale samozřejmě o tom ocenění vím a jsem rád, že jsem ho získal. Je to něco, co si mohu v uvozovkách odškrtnout. Jsem hodně rád, že se mi to podařilo.

Ty si už možná loni tomu měl trošku blízko, kdyby tady nebyl Tylan Birts, se kterým ses o to asi trošku přetahoval. Věříš, že se můžeš stát takovým obráncovským hegemonem, jako byl chvíli třeba Viktor Půlpán?

Těžko říct. Myslím si, že to bude záležet taky na tom, co bude přicházet za hráče. Ale z mé strany vím, že se budu snažit pokračovat v tom, co dělám a ještě se v tom zlepšovat. A jestli to bude stačit na další ocenění, to už je na jiných. Já jediné, co mohu slíbit, je, že budu dělat pořád to stejné.

Už jsi to několikrát zmiňoval, že obrana není ani tolik o talentu, ale spíše o vůli to chtít dělat. Máš to stejně nebo si myslíš, že třeba máš třeba díky vysoké inteligenci predispozice, abys byl lepší obránce než třeba jiní hráči?

Pořád jsem zastánce toho, že je to z větší části určitě o tom chtít a o snaze. Na druhou stranu si myslím, že taky je dost věcí, nad kterými se dá přemýšlet a tím se v nich zlepšit. Když člověk nad tím víc přemýšlí a snaží se pochopit, kde jsou ty skulinky, které může využít v obraně i jako útočník. A samozřejmě pak to opakovat a zkoušet víc a víc. Takže jsem pořád zastánce toho, že je to víc o tom snažení a nějaké energii, kterou do toho hráč dává. Ale zároveň je tam i ten jiný aspekt.

Jak jsi ty svoji obranu vlastně vyvíjel? Bylo to, že ti někdo dával rady nebo jsi okoukával třeba od těch kluků, který tady byli jako dobří obránci, jako Retin Obasohan nebo Tylan Birts a podobně?

Je to hodně o koukání se na ty hráče a sbírat zkušenosti. Nejen ve vlastních zápasech, ale také koukáním na jiné zápasy. Víc se dívám na obránce, na jeho ruce, nohy, kde stojí. Hodně sleduji hru i mimo míč, protože obrana hráče bez míče bylo něco, co jsem chtěl zlepšit nejvíc. Na to se snažím soustředit, protože tím mohu týmu hodně pomoct. A tak nějak jako zaoblit víc jako tu obranu celkově. Takže bych řekl, že je to hlavně o okoukávání co a jak funguje a jak lépe předvídat.

Takže zatímco někdo se kouká na to, jak se přes clonu uvolnit nebo jak udělat správně step back, tak ty koukáš, jak naopak se té cloně vyhnout a jak si postavit nohy v obraně, aby tě útočník neobešel?

Samozřejmě se koukám jak na útok, tak i na obranu. Ale tím, že vím, že obranou dokážu taky přispět, tak to není něco, co zanedbávám. Snažím se na tom neustále pracovat.

Co tě na obraně baví nejvíc? Blok, zisk, nebo když vidíš na útočníkovi, že má z tebe strach, a raději dá míč někomu jinému?

Útok je samozřejmě lákavější a líbivější, ale ta obrana se dá mnohem víc ovlivnit než ten útok. A myslím si, že v některých částech zápasů ta obrana může být ten hlavní bod, kdy třeba se povede párkrát zastavit útok soupeře nebo mít nějaké zisky a to může otočit celý ten zápas. Samozřejmě střely v útoku také, ale na to se nedá spolehnout vždycky, že padnou. Ale to úsilí v obraně se může dát vždycky a občas to ten zápas může dost ovlivnit.

Dá se říct, že důkaz toho, jak jsi do obrany zapálený, je i ten tvůj poslední zápas v Písku, kde ses snažil jít s útočníkem skrz clonu i za cenu toho, že sis zlomil nos?

Tak pokud bych to mohl změnit, tak bych to určitě znovu neudělal. Tohle se samozřejmě při snaze nějakým způsobem se dostat přes tu clonu může stát. Bohužel se mi podařilo jít nosem první a skončilo to tak, jak to skončilo. Ale asi, asi to k tomu prostě patří, že když ty věci dělám, tak občas k tomu zranění dojde.

Jak jsi na tom aktuálně? Myslíš, že stihneš čtvrtfinále, nebo spíš až později?

Momentálně, co jsme se domlouvali nebo jaký je plán, tak to vypadá, že bych čtvrtfinále stihnout mohl. Ještě se neví o těch prvních zápasech, ale zatím mluvíme víc o těch venkovních dvou. Ale bereme to den po dni a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Když všechno půjde v pohodě, tak se snad ve čtvrtfinále ukážu.